Metan (CH4), který je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování, vzniká při výrobě, přepravě a používání fosilních paliv, rozkladem organických látek v mokřadech a jako vedlejší produkt trávení skotu a dalších pozemských tvorů. Množství metanu uvolňovaného do atmosféry je výrazně nižší než CO2, ale schopnost absorbovat teplo je 28x vyšší než v případě oxidu uhličitého (i když má řádově nižší poločas rozpadu – cca 10 let vs 5700 let u CO2). Od dob před průmyslovou revolucí je koncentrace metanu v atmosféře 2–2,5x vyšší.
Metan, který je hlavní složkou zemního plynu, také přispívá k tvorbě přízemního ozonu (O3), který je hlavní složkou smogu a výrazně poškozuje zdraví lidí. Výzkumy National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) v oblasti metanu ukázaly, že hlavním faktorem zvyšujícího se množství metanu v atmosféře je spalování fosilních paliv, únik metanu z již nevyužívaných ropných vrtů, zemědělská produkce, ale také přírodní procesy. Metan se vyskytuje ve skládkovém plynu, ale také všude tam, kde se používá hnůj. Hovězí maso je po kuřecím a vepřovém celosvětově třetí nejoblíbenější, i když z hlediska zátěže životního prostředí na emisích a nároků na pěstování krmiva a tím i plochu nezbytné zemědělské půdy, s přehledem kraluje. Jeho metanovou stopu je dnes již možné výrazně snižovat – jde o technologii výroby biometanu (biometan je vyčištěný bioplyn obsahující alespoň 95 % metanu), resp. zeleného metanu, který vzniká rozkladem biomasy z hnoje, kalů a dalších odpadů, a jeho energetické využití. Např. hnůj smíchaný se zbytky jídla a potravin se v bioplynové stanici přeměňuje na bioplyn, pro který se v angličtině vžil název RNG (Renewable Natural Gas). Mnoho čistíren odpadních vod, které instalovaly technologii zachytávání biometanu, jej buď energeticky využívá nebo prodává jako RNG. Obrovská výhoda biometanu oproti jiným obnovitelným zdrojům spočívá v tom, že je možné jej vyrábět bez ohledu na počasí a navíc je možné jej skladovat.
Na podzim roku 2019 rozjela společnost EFG Rapotín BPS v Rapotíně na Šumpersku první výrobnu biometanu v České republice. Místní bioplynová stanice zpracovává biologicky rozložitelný odpad – zejména obsah hnědých kontejnerů, zkažené a prošlé jídlo z potravinových prodejen a výroben či zbytky z restaurací z blízkého okolí. Nově je zde v provozu technologie membránové separace, která umožňuje vyrobit biometan. Získaný biometan může být vtlačen do plynárenské soustavy, kde se uloží a je připraven ke spotřebě. Za rok stanice v Rapotíně zpracuje 30 tis. tun bioodpadu a 23 tis. tun organicko-minerálního hnojiv a vyrobí více než 1,3 mil. m3 biometanu. Zajistí tak mnohem pro planetu i lidstvo udržitelnější využití odpadu než jeho obvyklé uložení na skládce komunálního odpadu, ze které se metan následně uvolňuje bez využití.
Bohužel špatných zpráv není nikdy dost. Existuje totiž významné riziko pro planetu v podobě metanu a tím je tání permafrostu, který se nachází hlavně v severských oblastech. Tento věčně zmrzlý povrch země může jít až do hloubky 1,5 kilometru pod povrch, který dosud fungoval jako jímka na metan a uhlík. Vědci odhadují, že v permafrostu je zakonzervováno až dvojnásobné množství uhlíku, než se nachází v atmosféře – cca 1300 gigatun. Roztávání permafrostu aktivuje v něm obsažené mikroorganismy, které následně začnou rozkládat uhlík a produkovat metan. Uvolněním metanu z permafrostu se zvýší skleníkový efekt, který zrychlí oteplování. Zrychlení oteplování zase akceleruje odtávání permafrostu, to může akcelerovat další oteplování a biologické procesy, který dále zvýší koncentrace skleníkových plynů v atmosféře – celá spirála se roztáčí rychleji a rychleji.