FAQ

Akcelerační zóna

Účelem této oblasti je urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a dalších energeticky úsporných technologií. Je vybírána s ohledem na potřeby efektivnější implementace a výstavby projektů v oblasti obnovitelné energie a snižování emisí skleníkových plynů.

Biodiverzita

Biodiverzita je termín označující přírodní různorodost. Dle Světového fondu ochrany přírody jde o bohatství života na Zemi – miliony rostlin, živočichů a mikroorganismů včetně genů, které obsahují, a složité ekosystémy, které vytvářejí životní prostředí.

Biometan

Jedná se o vyčištěný bioplyn obsahující alespoň 95 % metanu. Má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyn, který je podle jeho zdroje minimálně z 80 % tvořený metanem, tudíž se jedná o vhodnou alternativu. V rámci biopaliv biometan vykazuje i nejnižší emise skleníkových plynů a nejnižší spotřebu energie v celém svém životním cyklu.

Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM)

Jedná se o mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Tento nástroj Evropské unie si klade za cíl do roku 2030 snížit emise uhlíku z dovozu do EU o 55 % . Současně bude zavedena cena uhlíku pro dovážené produkty, která bude odpovídat ceně uhlíku v systému EU ETS. Mechanismus se vztahuje především na segmenty s vysokými emisemi, jako jsou výroba cementu, hliníku, hnojiv, železa, oceli a elektřina. Systém funguje na principu sledování a vykazování emisí uhlíku z dováženého zboží, kdy dovozci nakoupí CBAM certifikáty odpovídající emisím uhlíku z jejich dovozu. Zavádění CBAM proběhne ve 2 fázích:

• přechodná fáze – 1. října 2023–31. prosince 2025,
• plné zavedení – od 1. ledna 2026.

Cirkulární ekonomika

Cílem cirkulární ekonomiky (neboli oběhového hospodářství) je co největší zefektivnění využívaní (přírodních) zdrojů. Z materiálů, které umožňují opakované použití, by neměl vznikat odpad, vše by mělo být možné zrecyklovat a znovu používat.

Corporate Sustainability Due Diligence Directive (CSDDD)

Směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků je legislativním návrhem Evropské komise. Velké společnosti o více než 500 zaměstnancích a s celosvětovým obratem přes 150 milionů eur v souladu s ní budou muset zveřejňovat informace o své due diligence. Orgány dohledu pak získají pravomoc tuto směrnici kontrolovat a dodržovat. Firmy, které se směrnicí podporující udržitelnější a zodpovědnější chování podniků nebudou řídit, budou náležitě sankciovány.

Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD)

Jedná se o připravovanou směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, která nahradí směrnici NFRD (Non Financial Reporting Directive č. 2014/95/EU) s účinností od 1. ledna 2024.

V České republice CSRD přímo ovlivní odhadem 1 500 korporací a subjektů veřejného zájmu (banky, kotované firmy atd.). Nepřímo ovlivní podniky financované bankami a kótovanými dluhopisy a také firmy s obchodními vztahy s firmami přímo podléhajícím CSRD (např. výroba polotovarů), které budou mít povinnost poskytovat ESG data bankám/veřejnosti. Od roku 2025 budou podniky přímo podléhající CSRD povinny podávat zprávy o svých aktivitách směřujících k dosažení 17 cílů udržitelného rozvoje OECD (SGDs) ve zprávách o udržitelnosti pokrývajících i rok 2024.

Dekarbonizace

Odstranění uhlovodíků (obsažených zejména ve fosilních palivech) jako zdroje energie a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji energie (vítr, geotermální, sluneční a další).

Desertifikace

Jedná se o proces, při kterém dochází k poklesu biologické rozmanitosti, a tím i nižší biologické produktivitě v suchých oblastech, které se postupně stávají méně a méně přívětivými pro život až jsou téměř neobyvatelné. Vinu na tom nese jak příroda, tak i lidský faktor – změna klimatu, odlesňování, nadměrná pastva, chudoba, politická nestabilita, neudržitelné zavlažovací postupy, případně kombinace zmíněných faktorů.

Dodavatelský řetězec

Jedná se o propojený systém procesů mezi všemi firmami, které stojí mezi základní surovinou a konečným zákazníkem. Pro potřeby ESG se za dodavatelským řetězcem skrývají firmy, které jsou dodavateli společnosti, která se do Synesgy zaregistrovala.

Ekosystém

Jedná se o prostředí, ve kterém na sebe vzájemně působí společenství živých organismů, jako jsou rostliny, živočichové a mikroorganismy. Malým ekosystémem je kupříkladu louže, velkým les nebo oceán. Každý organismus má v ekosystému svou roli, kterou přispívá k jeho fungování a udržování rovnováhy.

Emisní faktor

Měrný ukazatel, který určuje, kolik se uvolní oxidu uhličitého spálením jednotkového množství paliva. Emisní faktor je primárně závislý na výhřevnosti paliva bez ohledu na druh paliva. Hodnoty emisních faktorů u spalovacích zdrojů jsou podle druhu paliva a druhu topeniště uvedeny ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. Více k hodnotám jednotlivých emisních faktorů najdete např. zde.

Hnědé uhlí má takřka 2násobný emisní faktor v porovnání se zemním plynem. Při jeho spalování se zjednodušeně uvolní 2násobné množství emisí, primárně skleníkových plynů.

Emissions Trading System (ETS)

Tento systém Evropské unie řeší efektivní a ekonomicky výhodné snižování emisí skleníkových plynů v energetice, letectví a průmyslu, kdy je pro každou tunu emisí nutné mít jednu emisní povolenku. Část povolenek bude přidělena zdarma, ostatní budou podniky muset dražit v aukcích nebo s nimi volně obchodovat. Celý tento systém firmy motivuje snižovat emise, protože čím méně skleníkových plynů generují, tím méně povolenek budou potřebují. EU by díky ETS měla do roku 2030 snížit emise o 43 %.

Energetická náročnost budovy

Tento pojem značí, kolik energie daná nemovitost využívá k vytápění, chlazení, osvětlení a dalšímu provozu nutnému pro komfortní pobyt jejích uživatelů. Energetickou náročnost budov ovlivňuje především kvalita tepelné izolace, oken a dveří, osvětlení i vytápěcích a chladicích systémů. K jejímu snižování mohou přispět také samotní uživatelé objektu, a to správným větráním, nastavením termostatů a zodpovědným nakládáním s energiemi. Čím je energetická náročnost budovy vyšší, tím jsou vyšší také provozní náklady na energie a emise skleníkových plynů.

Energy Performance of Buildings Directive (EPBD)

Cílem této směrnice přijaté v roce 2002 je snížení energetické náročnosti budov v celé Evropské unii. EPBD stanovuje standardy pro energetické audity, energetické značení budov a požadavky na renovace s účelem snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů. Nejnovější aktualizace této směrnice (EPBD IV) klade důraz na dosažení cílů v oblasti klimatické neutrality do roku 2050, kdy budou mít budovy téměř nulovou spotřebu energie.

Environment Management System (EMS)

Systém environmentálního managementu je formálním rámcem, který si klade za cíl zkvalitnit environmentální výkon subjektů. Jedná se o efektivní nástroj, který organizacím pomáhá se snižováním odpadu a zlepšováním procesů bez toho, aby přicházely o zisk.

ESG

Pro zkratkou ESG se skrývají tři slova – Environment, Social a Governance. Do češtiny není možné použít jednoslovné výrazy, takže používáme následující popis.

• E = životní prostředí
• S = sociální témata
• G = řízení společnosti

European Sustainability Reporting Standards (ESRS)

European Sustainability Reporting Standards, česky evropské standardy pro vykazování udržitelnosti, ve zkratce ESRS jsou zjednodušeně standardy pro výkaznictví udržitelnosti. Standardy ESRS jsou součástí evropské směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD).

CSRD říká, které firmy budou povinny vydávat zprávy o udržitelnosti. Co bude obsahem takových reportů už je obsahem ESRS standardů – stanovují pevná pravidla, co má report obsahovat a jak se mají jednotlivé ukazatele počítat.

Zaměřují se na všechny tři aspekty ESG, tedy jak si firmy počínají v oblasti životního prostředí, jak se staví k sociálním otázkám a řízení celé společnosti. Tyto zprávy budou procházet kontrolou v rámci auditu.

Evropská taxonomie

Jedná se o klasifikaci ekonomických činností, kterou vytvořila Evropská komise. Ekonomické činnosti rozděluje podle toho, zda je lze považovat za udržitelné či nikoliv. Pro zjednodušení bylo staveno šest klíčových cílů, které se týkají klimatu, podle kterých jsou všechny podniky hodnoceny. Těmi šesti cíli jsou:

• zmírnění klimatické změny,
• přizpůsobování se změně klimatu,
• udržitelné využívání vodních zdrojů,
• přechod na cirkulární ekonomiku,
• kontrola a prevence znečištění,
• ochrana zdravého ekosystému.

Fosilní paliva

Jedná se o nerostné suroviny, které vznikly před mnoha lety přeměnou pravěkých organismů (rostlin a živočichů). Mezi tato paliva patří ropa, uhlí, zemní plyn. Množství fosilních paliv je na světě limitováno. Při jejich spalování vznikají mimo jiné skleníkové plyny (zejména CO₂). Zároveň se jedná i neobnovitelný zdroj.

Geneticky modifikovaný oganismus (GMO)

Anglicky „Genetically modified organism“ je organismus jehož DNA byla upravena pomocí genetického inženýrství. Genetická modifikace se využívá především u plodin, kdy se do organismu vkládají nové nebo mění jeho existující geny tak, aby bylo dosaženo žádoucích vlastností – lepší odolnost vůči škůdcům a herbicidům nebo zvýšená výnosnost a výživová hodnota. Cílem genetické modifikace je efektivnější zemědělství skrze plodiny prosperující i v náročnějších podmínkách.

Greenhouse Gas protocol (GHG protokol)

Obsahuje následující části:

• Scope 1 – přímé emise
  • stacionární spalování – odkazuje na fosilní palivo spálené stroji pod kontrolou společnosti
  • mobilní spalování – jakékoli fosilní palivo spalované mobilními zařízeními (auta, nákladní auta, letadla, lodě, atd.)
• Scope 2 – nepřímé emise
  • spotřeba elektrické energie – emise jsou stanovené na základě průměrného emisního faktoru stanoveného podle palivového mixu pro danou zemi a spotřeby energie dané společnosti
  • spotřeba tepla – emisní faktor předpokládá k výrobě páry nebo tepla spalování zemního plynu s 80% tepelnou účinností
• Scope 3 – nepřímé emise
  • přeprava zboží, obchodní cesty – 15 kategorií zdrojů emisí skleníkových plynů

Více informací na ghgprotocol.org.

Green Deal (Zelená dohoda)

Takzvaná Green Deal nebo Zelená dohoda pro Evropu je soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální, tj. veškeré vypouštění skleníkové plyny jsou zachytávány a nedochází tak k jejich úniku do atmosféry. Dohoda si klade za cíl začlenit nejen prostřednictvím legislativy a navazujících právních předpisů, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě.

Global Reporting Initiative (GRI)

Mezinárodní nezisková organizace založená za účelem vytváření standardů pro vykazování nefinančních informací ze strany primárně společností a nadnárodních korporací zejména v oblasti ochrany klimatu, sociálních otázek a odpovědného vedení společností. Rámec GRI pro reporting udržitelnosti pomáhá společnostem identifikovat, shromažďovat a reportovat tyto informace jasným a porovnatelným způsobem včetně zohlednění konceptu významnosti. Rámec pro podávání zpráv o udržitelnosti GRI, který byl poprvé spuštěn v roce 2000, používají 3 ze 4 kótovaných společností a činí jej tak nejrozšířenějším. Standardy GRI mají modulární strukturu, což usnadňuje jejich aktualizaci a přizpůsobení potřebám jednotlivých odvětví.

Infračervené světlo

Součást světelného spektra slunečního záření dopadajícího na povrch země vedle lidským okem viditelného a ultrafialového záření. Zemský povrch vyzařuje dlouhovlnné, infračervené teplo vlnových délek, při kterých skleníkové plyny absorbují energii. Každá vrstva atmosféry se skleníkovými plyny pohlcuje část tepla vyzařované nahoru ze spodních vrstev. Probíhá opakování ve všech směrech, jak nahoru, tak dolů. To má za následek větší teplotu dole. Zvýšení koncentrace plynů zvyšuje množství absorpce a opětovné záření, čímž dále ohřívá vrstvy, a nakonec i povrch pod nimi.

Intenzifikace zemědělství

Jde o zvyšování zemědělské produkce na jednotku plochy bez nutnosti jejího rozšiřování pomocí moderních technologií, hnojiv, pesticidů, zavlažovacích systémů i geneticky upravených plodin. Cílem intenzifikace zemědělství je maximalizace výnosů z dostupné půdy, což může mít negativní dopady na životní prostředí, od degradace půdy po znečištění vody.

International Sustainability Standards Board (ISSB)

Organizace, která se zaměřuje na vytváření globálních standardů pro vykazování udržitelnosti. Touto organizací stanovená pravidla firmám pomáhají s transparentním informováním o jejich ESG aktivitách. Cílem ISSB je sjednotit způsob, jakým subjekty o svých ESG činnostech informují tak, aby investoři a ostatní zájemci snáze pochopili a porovnali dopady aktivit firem na životní prostředí.

ISO norma

ISO je zkratka pro Interneational Organization for Standardization, česky mezinárodní organizace zabývající se tvorbou norem. Norma ISO zjednodušeně říká, jaký je dohodnutý postup, jak něco dělat.

Může se týkat širokého spektra činností – od výroby, přes procesní řízení, poskytování služeb, dodávky materiálu, až po činnosti dodávané zákazníkům. Zároveň pokrývají celou paletu témat, jsou velmi detailní, aplikovatelné na konkrétní produkt, ale i velmi obecné.

Cílem je, aby bylo jasně stanoveno, jaké očekávání o výrobku nebo službě můžeme mít.

Nejznámější normou je norma ISO 9001, který stanovuje požadavky na systém řízení kvality.

Izotop

Atomy stejného chemického prvku, které se liší počtem neutronů v jádře, se nazývají izotopy. Mají sice stejné chemické vlastnosti, ale mohou se velmi výrazně lišit svými fyzikálními vlastnostmi. Mají například různou hmotnost, některé izotopy mohou být stabilní a jiné radioaktivní apod. Jednotlivé izotopy téhož prvku se dají rozlišit nebo oddělit jen fyzikálními metodami, například působením elektrického nebo magnetického pole. Jednotlivé izotopy mohou mít různý vliv na živé organismy.

NACE

NACE je zkratka pro Nomenclature statistique des activités économiques. Jedná se o standardní klasifikaci ekonomických činností Evropské unie.

Každé jednotce, která vykonává nějakou ekonomickou činnost, tato klasifikace přiřadí NACE kód. Používá se pro vydávání oprávnění k podnikání a pro zařazení předmětů podnikání. Používá se v celé Evropské unii, což umožňuje porovnávat činnosti mezi jednotlivými členy EU.

Jednotlivé obory činností u konkrétních firem je možné najít v Registru ekonomických subjektů, který provozuje Český statistický úřad.

Non Financial Reporting Directive (NFRD)

Směrnice NFRD vyžaduje, aby velké společnosti (tj. firmy, jejichž bilanční suma přesahuje 25 mil. EUR nebo obrat přesahující 40 mil. EUR), které jsou současně subjekty veřejného zájmu, tj. jejich cenné papíry jsou veřejně obchodované, s více než 500 zaměstnanci nebo banky a pojišťovny, zahrnovaly nefinanční výkazy jako nedílnou součást jejich každoroční veřejné oznamovací povinnosti.

NFRD vyžaduje, aby tyto subjekty zveřejňovaly:

• informace o jejich obchodním modelu, politikách, výsledcích, rizicích, řízení rizik a klíčové výkonnosti,
• klíčové ukazatele výkonnosti (KPIs) týkající se čtyř klíčových problémů udržitelnosti: životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých problémů, lidských práv, úplatkářství a korupce,
• jak mohou otázky udržitelnosti ovlivnit společnost a jak společnost ovlivňuje společnost a životní prostředí.

Obnovitelné zdroje energie (OZE)

Tento typ zdrojů energie se neustále obnovuje a nikdy se nevyčerpá. Patří sem nejen sluneční záření, vítr a voda, ale také geotermální energie nebo biomasa. Na rozdíl od fosilních paliv jako uhlí, ropa a plyn obnovitelné zdroje energie nezpůsobují významné znečištění ovzduší a jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Pařížská dohoda

Dohoda v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která má omezit emise skleníkových plynů a navázat tak na Kjótský protokol. Dohoda byla dojednána během Klimatické konference v Paříži 2015, schválena všemi 195 smluvními stranami a přijata 12. prosince 2015.

Účelem dohody je:

• udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí;
• zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízko-emisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin;
• sladění finančních toků s nízko-emisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

Poločas rozpadu

Poločas rozpadu nebo poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader daného prvku přítomných na začátku děje. Za další poločas se pak rozpadne opět polovina (tj. zbývá 1/4 původních jader) atd.

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB)

Jedná se o dokument, který nemovitosti rozděluje do tříd na stupnici A až G, kdy A představuje nejnižší energetickou náročnost dané budovy a G nejvyšší. Výsledné ohodnocení objektu je založené na množství energie spotřebovávané pro jeho běžné využívání. Vliv na něj mají faktory jako vytápění, chlazení, ohřev vody, osvětlení, větrání nebo úprava vlhkosti vzduchu.

Recyklace

Při tomto procesu se odpadní materiály – plast, papír, sklo nebo kov – znovu zpracovávají a vznikají z nich nové produkty. Cílem recyklace je snížení množství odpadu, znečištění a vyčerpávání surovin i šetření životního prostředí a přírodních zdrojů.

Skleníkový efekt

Proces, kterým záření skleníkových plynů obsažených v atmosféře ohřívá povrch planety. Pojem „skleníkový efekt“ poprvé použil švédský meteorolog Nils Gustaf Ekholm v roce 1901. Spalování fosilních paliv zejména uhlí, ropy, zemního plynu a dalších, a na druhé straně kácení lesů zesilují skleníkový efekt a způsobují prostřednictvím skleníkových plynů, které při těchto procesech vznikají, globální oteplování a změnu klimatu.

Skleníkový plyn

Jedna ze 7 sloučenin, které jsou součástí zemské atmosféry a vykazují schopnost pohltit část slunečního záření a vyzářit jej zpět směrem k zemskému povrchu a tím jej ohřát. Jedná se o tzv. aktivně zářivé plyny, které vytvářejí tzv. skleníkový efekt.

Small & Medium Enterprise (SME)

Malá a střední společnost dle definice EU musí splňovat 2 ze 3 kritérií:

• má méně než 50 zaměstnanců,
• roční obrat nepřesahuje 10 milionů EUR,
• roční rozvaha nepřesahuje 10 milionů EUR.

Zároveň musí splňovat kritérium nezávislosti.

Střední podnik je pak ohraničen horní hranicí do 250 zaměstnanců a velikostí obratu do 50 mil. EUR a velikostí rozvahy do 40 mil. EUR a podmínkou nezávislosti.

Sustainability Accounting Standards Board (SASB)

Tato nezisková organizace nastavuje standardy pro udržitelné účetnictví, které firmám pomáhají zveřejňovat informace o jejich ESG aktivitách ve formátu srozumitelném pro investory a další stakeholdery. Závazkem SASB je zjednodušení a zpřehlednění informací, které společnosti zveřejňují tak, aby investoři snáze zhodnotili ESG rizika a příležitosti firem. SASB aktuálně vyvíjí standardy pro 77 průmyslových odvětví. Jejich užití je zcela dobrovolné.

Sustainable Finance Disclosure Regulation (SFDR)

Nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování je součástí legislativního rámce EU, které zvyšuje dostupnost informací o ESG faktorech. Určuje pravidla transparentnosti finančního trhu a investorům nabízí přehledná data o začleňování ESG do investičních a obchodních strategií. Investoři tak mohou snáze vybírat investice v souladu s jejich hodnotami i cíli a podpořit tak udržitelný rozvoj. První úroveň SFRD platí od března 2021 a stanovuje obecné požadavky ohledně zveřejňování informací. Druhá, platící od ledna 2023, tyto požadavky konkretizuje a přidává k nim kvantitativní ukazatele.

Toxicita prostředí

Prostředí, ve kterém jsou přítomny škodliviny jako toxiny, těžké kovy a další znečišťující látky negativně ovlivňující zdraví organismů a ekosystémů, se nazývá toxickým. Příčinou jeho vzniku jsou jak emise v průmyslu, tak zemědělské chemikálie nebo odpady.

Uhlíková neutralita

Organizace, stát nebo firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako do atmosféry vypouští. Jinak řečeno: pokud společnost svou činností žádné skleníkové plyny nepřidává ani neubírá, říkáme, že je uhlíkově neutrální.

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa (v angličtině carbon footpring) měří množství skleníkových plynů, které bylo vytvořeno a vypuštěno do ovzduší při určité aktivitě nebo při výrobě určitého produktu. Uhlíkovou stopu je možné stanovit i pro další úrovně – osobní, organizační nebo národní.

Upcyklace

V rámci upcyklace se staré a nepotřebné materiály a předměty mění na nové výrobky vyšší hodnoty, kvality nebo estetiky. Na rozdíl od recyklace, která zahrnuje rozklad materiálů a jejich přetvoření, se upcyklace zaměřuje na kreativní využití původních materiálů s minimálními úpravami. Smyslem upcyklace je snížení množství odpadu, podpoření udržitelnosti a prodloužení životnosti věcí při zachování jejich funkčnosti, případně s novým účelem použití.

Zero emissions building (ZEB)

Budova s nulovými emisemi v rámci svého provozu neemituje žádné skleníkové plyny a tak eliminuje svůj negativní dopad na životní prostředí. Uhlíkové neutrality dosahuje prostřednictvím nízké energetické náročnosti a využíváním obnovitelných zdrojů energie (solární panely, větrné elektrárny a další).