Environmentální problémy České republiky spojené se zemědělstvím jsme už zmiňovali. Společně s nimi naši zem ohrožuje odlesňování, v důsledku kterého česká krajina prochází významnými změnami. Ty mají velký negativní dopad na náš ekosystém i kvalitu života obyvatel. Budeme tedy dále pokračovat v kácení lesů, nebo začneme aktivně usilovat o jejich obnovu v souladu s požadavky udržitelnosti?
Historie odlesňování v České republice sahá až do středověku, kdy byla rozsáhlá území lesů kácena pro potřeby zemědělství a těžby dřeva. V 19. století odlesňování urychlila průmyslová revoluce, kdy byly lesy zdrojem dřeva pro rozrůstající se hutě a doly. Masivní kácení pokračovalo i v 20. století. Těžba dřeva sílila kvůli rozšíření ploch zemědělské půdy a bez jakékoliv snahy o obnovu lesních porostů.
Aktuálně lesy pokrývají přibližně třetinu území Česka. Tři čtvrtiny těchto lesních porostů jsou jehličnaté monokultury. Listnaté stromy, které zde původně byly, tvoří zbylou čtvrtinu. České lesy jsou mimo jiné jedním z významných nástrojů sekvestrace, tedy ukládání oxidu uhličitého s potenciálem zachycení až 10 megatun CO2 ročně. Nicméně po kůrovcové kalamitě na Vysočině tuto svou schopnost do velké míry ztratily. Očekáváme, že v následujícím desetiletí se do atmosféry každoročně uvolní CO2 v objemu až 10 megatun.
Odlesňování mimo zákon
Případy odlesňování mimo zákon se bohužel vyskytují i v rámci národních parků a chráněných krajinných oblastí (CHKO). Před osmi lety proběhlo nelegální kácení lesního porostu v Beskydech. Osoba, která byla za vzniklé škody zodpovědná, nedisponovala potřebnými povoleními ani vhodnou technikou. Kauza tak poukázala na nedostatky v české legislativě a kontrolních mechanismech. Příroda, která byla v roce 2016 takto poškozena, dodnes nedosáhla stavu, v jakém se před tímto nezákonným zásahem nacházela.
Aktuální stav odlesňování Česka
Situace není příznivá ani v Krušných horách. Nadále tam dochází k devastaci krajiny spojené s těžbou uhlí. Podle údajů Ministerstva zemědělství bylo v roce 2023 odlesněno přibližně 10 tisíc hektarů lesů. Kůrovcová kalamita, která začala v roce 2018, pak k rozsáhlému úbytku lesních porostů – především modřínů – významně přispěla. Odlesňování a klimatické změny, kdy extrémní sucha, vyšší průměrné teploty a déletrvající teplá období urychlují šíření škůdců a chorob, jsou velmi nebezpečnou kombinací.
Závazky vůči Evropské unii
Česká republika se nicméně zavázala plnit cíle udržitelného rozvoje stanovené OSN a EU, které zahrnují ochranu a obnovu lesů. Jak daleko ale v tomto ohledu jsme? Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) jsme pozadu, zatímco jiné evropské země jich už dosáhly, případně jsou jejich splnění velmi blízko.
ČR a nařízení o odlesňování
České republika musí dodržovat i nařízení o odlesňování European Union Deforestation Regulation (EUDR). Požadavky klade na firmy, které na trh EU dodávají, uvádějí nebo z něj exportují relevantní komodity a produkty jako:
- dřevo (nábytek, papír –brčka, obaly, buničina, letáky, knihy, noviny a další).
- kaučuk (trubky, pásy, těsnění, pneumatiky a ostatní),
- skot (kůže a jiné),
- kakao (čokoláda a podobné),
- káva,
- sója a palma olejná (cukroviny a další).
Podle EUDR musí tyto společnosti před dovozem a uvedením vybraných produktů a komodit na trh EU i před jejich vývozem zajistit a prokázat, že nepodporují odlesňování. Dále musí dokázat, že jsou získávány a vyráběny v souladu s právními předpisy země původu nebo produkce a mají potřebné prohlášení o řádné péči. Tyto povinnosti velké podniky v ČR řeší od 31. prosince 2024.
Jak to s odlesňováním v ČR bude dál?
Budoucnost českých lesů je přímo závislá na přijetí účinných opatření na ochranu a obnovu lesů. Česká vláda plánuje zvýšit investice do lesního hospodářství a podporovat přechod na smíšené lesy, které jsou odolnější vůči škůdcům i klimatickým změnám. Podle Strategického plánu Ministerstva zemědělství na období 2024–2030 by v lesích do roku 2030 mělo dojít ke zvýšení podílu listnatých stromů na 30 % (přibližně o 5 %). Cílem je zlepšit velmi nízkou úroveň biodiverzity a ekologickou stabilitu lesních porostů v Česku.
Historie a současný stav lesů v České republice ukazují na závažnost situace. Přestože odborníci plánují obnovu a udržitelnou správu lesů, finanční podpora, legislativní rámec a aktivní zapojení veřejnosti spolu s jejím vzděláváním nadále zůstávají klíčovými faktory úspěchu.