Udržitelnost mění nejen přístup firem a veřejných institucí ke svým stávajícím strategiím, ale také způsob nákupu produktů a služeb. Zohlednění udržitelnosti ve výběrových procesech se tak stává klíčovým nástrojem při zapojování dodavatelských řetězců do snižování dopadů na životní prostředí. Jaké výzvy a výhody se s touto oblastí pojí, se dozvíte níže.
Procurement se začleněním ESG přináší mnoho výzev. Hlavní jsou vstupní výdaje, jako investice do technologií, náklady na školení a implementaci standardů. Nedostatek odborníků s praktickými zkušenostmi a racionálním přístupem je také problém. Na českém trhu chybí specialisté na řízení dodavatelských řetězců podle principů udržitelnosti. To vede ke komplikacím při zavádění těchto principů do praxe. V Česku také chybí ochota sdílet informace, které některé společnosti považují za citlivé, například svou uhlíkovou stopu. Dodavatelé se musí vypořádávat s různými požadavky zadavatelů a bez digitalizace řešit zvýšenou administrativní zátěž.
Procurement a přínosy zavedení principů udržitelnosti
- Připravenost na požadavky zákazníků – Znalost dodavatelů schopných dodávat produkty včetně uhlíkové stopy může být klíčem k zákazníkům s jasně deklarovanými dekarbonizačními cíli nebo k veřejným zakázkám. Například směrnice o energetické náročnosti budov EPBD IV přináší koncept snižování skleníkových plynů ve stavebních materiálech s cílem minimalizovat uhlík vnořený do budov, anglicky „embedded carbon“.
- Naplňování cílů dekarbonizace – U většiny zpracovatelských společností mají emise skleníkových plynů nakupované prostřednictvím dodavatelů (Scope 3) násobně větší podíl na celkových emisích než přímé emise (Scope 1). Vybrané banky a investoři tak při poskytování financování přihlížejí i k tomu, zda daný subjekt udržitelnost prokazatelné řeší. Samozřejmě se tento přístup týká i veřejných zakázek.
- Zlepšené odběratelsko-dodavatelské vztahy – Výhodu mají firmy, které se nebojí investovat čas, úsilí a prostředky do edukace a podpory svých dodavatelů při snižování uhlíkové stopy produktů a služeb. S vyšší odolností dodavatelských řetězců a jejich spolehlivostí mohou počítat také při řádné přípravě na dopady klimatické změny a další požadavky udržitelnosti.
Možné překážky
Zavádění principů udržitelnosti do procurementu přináší mnoho výzev. Hlavní jsou vstupní výdaje, jako investice do technologií, náklady na školení a implementaci standardů. Nedostatek odborníků s praktickými zkušenostmi a racionálním přístupem je také problém. Na českém trhu chybí specialisté na řízení dodavatelských řetězců podle principů udržitelnosti. To vede ke komplikacím při zavádění těchto principů do praxe. V Česku také chybí ochota sdílet informace, které některé společnosti považují za citlivé, například svou uhlíkovou stopu. Dodavatelé se musí vypořádávat s různými požadavky zadavatelů a bez digitalizace řešit zvýšenou administrativní zátěž.
Firmy působící v Česku, které procurement s ohledem na ESG už řeší
- Kofola – Tato skupina aktivně snižuje svou uhlíkovou stopu jak prostřednictvím využívání lokálních surovin, tak skrze vratné obaly.
- Plzeňský Prazdroj – Firma si vytyčila řadu cílů, mezi které patří nakupování surovin pouze od farmářů s udržitelným způsobem pěstování nebo plně recyklovaných obalů.
- Lidl – Společnost dlouhodobě investuje do rozšiřování sortimentu o certifikované výrobky, efektivnějšího odpadového hospodářství i redukce plastů v obalech produktů privátních značek.
ESG transformuje současné nákupní procesy a stává se tak podmínkou pro dlouhodobou konkurenceschopnost a stabilitu dodavatelů. Jeho význam v procurementu bude postupem času nabývat na síle.