Nárůst globální teploty v roce 2024 překročil hranici 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou. Současně s tímto teplotním jevem celý svět začaly sužovat extrémní klimatické jevy. Mnohaleté obavy vědců spojené s klimatickou změnou se děním v roce 2024 potvrdily, ale je stále otázkou, jak rychle budou na tuto skutečnost reagovat světoví lídři.
Překročení teplotní hranice Pařížské dohody z roku 2015 má pro celou Zemi dalekosáhlé a potenciálně nevratné důsledky. Jedním je tání ledovců v Arktidě a Antarktidě, což vede ke zvýšení hladiny oceánů, a tím ohrožuje ostrovy a pobřeží. Změna klimatu dále ovlivňuje zemědělství, zásobování vodou a způsobuje majetkové ztráty. Výsledkem jsou nejen potravinové krize, ale i sociální nepokoje nebo fyzická rizika. Extrémní teploty a znečištěné ovzduší navíc přispívají k rychlejšímu šíření nemocí.
Extrémní jevy na vzestupu
Pro konkrétní příklady extrémních klimatických jevů v roce 2024 nemusíme chodit daleko. Celou Evropu zasáhly vlny veder. Sucha a požáry pustošily Austrálii i Ameriku. Bouře se záplavami zase postihly především Afriku a jihovýchodní Asii. Ve zvýšeném měřítku tyto jevy v roce 2024 ohrozily jak lidské životy a majetky, tak faunu nebo flóru. Ve zkratce – z dříve predikovaných rizik se stala smutná realita.
Nedodržení Pařížské dohody: co s tím?
Co se stane, když teplotní hranici Pařížské dohody překročíme 18 po sobě jdoucích měsíců? Oteplování se s ohledem na současný vývoj a možné scénáře v následujícím období navýší na 2 °C a jeho intenzita bude postupně sílit. V návaznosti na extrémní jevy roku 2024 je rychlé snížení emisí skleníkových plynů a přechod k udržitelné ekonomice, hospodářství i životnímu stylu zcela nezbytné. Vlády, firmy a jednotlivci svou uhlíkovou stopu nicméně sníží jen v případě, že investují do obnovitelných zdrojů energie namísto fosilních paliv a přistoupí k adaptaci na klimatickou změnu. Tato opatření se týkají především kritických oblastí jako energetika, průmysl, doprava a zemědělství.
Česká republika v oblasti adaptace na klimatickou změnu stále vyčkává. I přes snahu pozitivně vykreslit situaci (pokles emisí skleníkových plynů pod 100 Mt za rok 2023) je Česko ohroženo například suchem – známým fenoménem – s jasnými sociálními dopady. Jediný, kdo bere nastávající sucho v ČR opravdu vážně, je bobří rodina z Brd.