Kdysi okrajové, ovšem za určitých předpokladů budou součástí globálních finančních toků. Nebo ne? Digitální měny centrálních bank (anglicky „Central Bank Digital Currency“, CBDC) přinášejí specifické příležitosti i výzvy. Jenže právě ty zatím brání jejich fungování.
Digitální měny mají určitý potenciál transformovat ekonomiku. Pro jejich dlouhodobě udržitelný ekosystém je řešme také v širším kontextu. Identifikujme příležitosti a rizika s nimi spojená včetně aktivní spolupráce mezi vládami, technologickými společnostmi, investory a případnými uživateli.
Digitální měny a jejich energetická náročnost
Energetickou náročnost CBDC ovlivňuje především technologie, na které jsou založeny a rozsah, v jakém je využíváme. Na rozdíl od fyzických měn, které jsme v určitých částech světa masově nahradili digitalizovanými finančními transakcemi, pro jejich oběh nepotřebujeme tisk ani fyzickou distribuci. Pokud optimalizaci spotřeby digitálních měn zajistíme blockchainem a obnovitelnými zdroji energie, budou v absolutním měřítku méně energeticky náročné. Pokud tedy nebude platit Jevonsův paradox – možnost limitně se blížící nule.
Otázka finanční inkluze
Kromě sníženého environmentálního dopadu digitální měny v globálním měřítku ovlivňují sociální aspekty. Například lidem vyloučeným z tradičního bankovního systému teoreticky usnadňují přístup k finančním produktům a službám. Je ale otázkou, zda těmito nástroji už nejsou peer-2-peer půjčky, platby a další nástroje. U CBDC by ani nemělo hrát roli, zda jakákoliv osoba žije v odlehlé oblasti nebo fakt, že nedisponuje potřebnými doklady pro otevření bankovního účtu. (Tento příklad je zásadním průlomem v otázce praní špinavých peněz a souvisejících procesů v oblasti AML.) Další potenciální výhodou digitálních měn je rychlejší distribuce sociálních dávek a finanční pomoci v krizových situacích včetně ekonomických a přírodních katastrof, které obvykle brzdí jiné administrativní procesy než současný finanční systém. Výhodou je i zjednodušení a urychlení mezinárodních transakcí, které širší zavedení CBDC (týká se také eura) potenciálně nastolí.
Digitální měny přinášejí aktuálnost informací o peněžních tocích
Digitální měny umožňují regulačním a veřejným orgánům sledovat finanční toky v reálném čase. Transparentní CBDC zefektivňují procesy měnové politiky a dohled nad finančním systémem. Někdo však musí zabránit zavedení duality CBDC a hotovostních fiat měn. Taková dualita totiž všem zúčastněným stranám jen zvýší nároky.
Rizika spojená s digitálními měnami
Digitální měny představují i obrovská rizika. Jedním z těch hlavních je potenciální ztráta soukromí uživatelů. Aby k němu nedošlo, musely by centrální banky své systémy zabezpečit kvalitními mechanismy pro ochranu dat a zajistit zodpovědné nakládání s údaji o transakcích. To je teoreticky možné, finanční piráti jsou ale prakticky vždy o krok napřed před regulacemi, úřady i běžnými občany. Dalším negativem širšího využívání CBDC je nízká digitální gramotnost. Nesprávné zavedení digitálních měn by vyloučilo dotčené osoby z finančního systému a ohrozilo miliardy lidí. Nástrahy spojené s finančními transformacemi ostatně najdeme i v minulosti, od přechodu z československých korun na koruny české přes kolkované bankovky po limity na nákup valut.
Stanou se i přes všechny výzvy digitální měny součástí udržitelné ekonomiky? Pouze v případě, že minimalizujeme možná rizika, snížíme energetickou náročnost, zvýšíme bezpečnost a zajistíme jejich adekvátní implementaci. S ohledem na toto shrnutí je zjevné, že fanoušci digitálních technologií vidí široké zavedení CBDC především jako vizi, která je od reality poměrně daleko.