Kolem návrhu Omnibus pro zúžení okruhu společností, na které se mají vztahovat povinnosti vykazování podle CSRD a ESRS, to aktuálně mediálně vře. Návrh radikálně snížil počet firem, kterých se CSRD týká přímo. Zároveň ale ponechává v platnosti celý rozsah poskytovaných informací definovaných ESRS. Samozřejmě podle výsledků analýzy dvojí významnosti a s tím, že například informace Rámce 3 by se měly týkat pouze přímých dodavatelů, nikoliv celého dodavatelského řetězce.
Jistě si každý z nás pamatuje pohádku o velké řepě, kterou tahali dědeček, babička, vnučka, pes, kočka a myš. Teprve po zapojení myši velkou řepu vytáhli. A s dekarbonizací, která je jedním ze základních kamenů CSRD a ESRS, je to stejné. Velká řepa představuje konkurenceschopnost Evropy vyrábět také bez závislosti na fosilních palivech dovážených z jiných kontinentů. Aby se ji podařilo vytáhnout, je potřeba i toho nejmenšího dodavatele, tedy „myšky“. Omnibus bohužel namísto zúžení rozsahu toho, co by měly korporace a jejich dodavatelé primárně řešit – snížení závislosti na dovážených palivech, příčiny klimatické změny a jak se na její dopady připravit – zúžil počet přímo a nepřímo dotčených firem. Tím podkopal základní stavební kámen přípravy na drahé energie, sucho, rostoucí teploty a častější extrémní klimatické jevy, které přijdou bez ohledu na Omnibus.
Maslovova pyramida je vedle Paretova principu jedním ze základních konceptů, které se mi při chápání a řešení komplexních problémů osvědčily. Prizmatem Maslovovy pyramidy se člověk v případě ESG neubrání dojmu, že právě energie (vyjádřeno ESRS – standardy E1 až E5) jsou základem pyramidy a až po jejich uspokojení nastává prostor na témata z domén ESRS S2 až S4. Proto také potřebujeme racionální formu návrhu Omnibus, kterým se pokryje 20 % problémů, jejichž řízení přinese 80 % řešení.
Autor: Ondřej Veselovský, ESG & Consulting Lead CZ & SK