Jejím cílem je efektivní využití zdrojů i minimalizace odpadu. Cirkulární ekonomika se tak stává důležitým a zároveň náročným prvkem ESG strategií českých firem. Společnostem působícím v průmyslových odvětvích jako stavebnictví, energetika, potravinářství a další přináší nejen environmentální a ekonomické výhody. Také pro ně znamená problémy a komplikace se získáním dostatečného množství homogenního materiálu pro recyklaci, zejména ve stavebnictví. Níže se dozvíte, jaké konkrétní změny můžete s ohledem na obor vaší působnosti udělat vy.
Cirkulární ekonomika v České republice nabývá na významu díky zvyšujícímu se tlaku na plnění a reporting ESG standardů a regulací. Firmám pomáhá dosahovat environmentálních cílů a podle odhadů Evropské environmentální agentury může přechod na cirkulární model do roku 2030 snížit spotřebu primárních materiálů až o 32 %.
Také cirkulární ekonomika může být konkurenční výhodou
Zavádění principů cirkulární ekonomiky vaší společnosti pomůže zlepšit efektivitu, snižovat náklady a posilovat reputaci na trhu. Výhoda, kterou pomocí cirkulárních modelů získáte, pro vás bude užitečná jak na lokálním, tak na globálním trhu. Zvláště s ohledem na zvyšování nároků potenciálních investorů, zákazníků a dalších stakeholderů.
Recyklace materiálů ve stavebnictví
Stavebnictví je jedním z odvětví s nejvyšší produkcí odpadu. V Praze se ročně spotřebuje až 13 milionů tun stavebních materiálů. Z toho jen 10 % tvoří recykláty. Existují ale společnosti jako Skanska, které na náš trh přinášejí inovativní řešení – beton vyrobený z až 100% recyklované stavební suti s nekonečným cyklem využívání. U některých typů výrobků ve stavebnictví, které je možné definovat jako udržitelné – typicky pálené cihly – není recyklace pro výrobce pálených cihel zcela jednoduchá. Nicméně příklady recyklace žáruvzdorných i plných cihel a cihel pro výrobu cihlobetonu, který je možné používat jako výplňové zdivo, k výrobě prefabrikovaných prvků a přípravě vibrolisovaných tvárnic, existují.
Potravinářský průmysl a redukce plastových obalů
Firmy z potravinářství se do cirkulární ekonomiky také zapojují. Největší zájem mají o oblast obalových materiálů. Je ale potřeba používat takové obaly, které nejen sníží množství odpadů, ale také uchovají kvalitu výrobku a zároveň zajistí jeho ochranu při přepravě a skladování. Kupříkladu společnosti Sonnentor a LifeFood už před lety začaly používat kompostovatelné obaly z kukuřice, cukrové třtiny, banánovníku nebo celulózy. Tyto typy obalů ovšem nezřídka (kvůli neznalosti spotřebitele) končí v tříděném odpadu pro plasty nebo v multikomoditnímu odpadu. Tam ale nepatří. I přesto, že připomínají plast, musí se namísto recyklování kompostovat.
Pozitivní dopady zpětného odběru obalů na nápoje (PET lahve a plechovky) tak, jak jej zavedlo Slovensko nebo Německo, jsou známé stejně jako studie prokazující jeho efektivitu. U nás nicméně stále převažují partikulární zájmy a v této oblasti existují jen pilotní projekty ve vybraných prodejnách. Nic na stavu v Česku nemění ani směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí a jasné statistiky společnosti EKO-KOM o podílu recyklace plastů v porovnání s jejich spalováním v energetice.
Digitalizace a udržitelný design ve výrobě
Pro zlepšení efektivity materiálových toků se výrobní sektor v Česku čím dál intenzivněji zabývá implementací nových technologií a digitalizací. Novinkou v tomto oboru jsou třeba materiálové pasy. Slouží k sledování původu materiálů, což usnadní jak jejich následnou recyklaci, tak transparentnost dodavatelských řetězců.
Role obnovitelných zdrojů v energetice
V oblasti energetiky se stále častěji – zejména v souvislosti s recyklací starých baterií a solárních panelů – uplatňují principy cirkulární ekonomiky. Už od roku 2015 ukládá směrnice EU povinnost při zpracování panelů zajistit 70 % recyklace a 80% využití všech zbytkových materiálů. To lze naplnit bez větších potíží s ohledem na typické skleněné panely tvořené za tří čtvrtin sklem, ze čtvrtiny hliníkem, plastem a křemíkem. Sběr a recyklaci solárních panelů zajišťují podniky ASEKOL Solar, ČEZ Recyklace a další. Přispívají tím k udržitelnosti a snížení nutnosti těžby primárních surovin.
Má to ale háček. Za ekonomicky rentabilní je považována kapacita recyklační linky kolem 20 000 tun panelů ročně. Takové množství panelů k recyklaci můžeme v ČR očekávat až po roce 2040. Do té doby u nás nebude výstavba specializované recyklační považovaná za rentabilní. Proces recyklace panelů zahrnuje mechanické odstranění hliníkových komponent a svorkovnic i drcení zbylého materiálu. Panely tak k recyklaci posíláme do Francie, Německa nebo Itálie.
Pro textilní průmysl je důležitá recyklace a upcyklace
Textilní průmysl stejně jako stavebnictví generuje značné množství odpadu. Brandy jako Freshlabels cirkulární módu podporují výrobou oděvů s dlouhou životností pomocí recyklace a upcyklace starých textilií. Spolu se snižováním množství odpadu tímto přístupem značky zvyšují transparentnost dodavatelských řetězců.
Žádoucí opravy produktů elektrotechnického průmyslu
Rostoucí poptávka po elektronice zvyšuje tlak na zajištění udržitelného nakládání s elektronickým odpadem. Například T-Mobile řeší recyklaci starých mobilních telefonů a podporuje projekty zaměřené na opravy a opětovné využití použité elektroniky.
Cirkulární ekonomika se v České republice rychle rozvíjí a postupně se stává klíčovou součástí ESG agendy. Výše zmíněné příklady ze stavebnictví, potravinářství, energetiky a dalších odvětví jasně ukazují, že přechod na cirkulární model podporuje udržitelnost a přináší nové příležitosti pro inovace, růst a kreativitu.