Poprvé se termín ESG objevil v roce 2005 ve zprávě „Právní rámec pro integraci environmentálních, sociálních a správních otázek do institucionálních investic“. Z názvu vyplývá, že původně se počítalo se zkratkou „GES“, protože dle samotné zprávy byla správní oblast nejdůležitější. Protože ale tato zkratka nebyla tak chytlavá, nakonec se rozhodlo, že bude lepší používat ESG.
O vice než 15 let později platí víc než kdy předtím, že E patří na první místo. Nejen klimatické změny, které se projevují více a více, vytvářejí tlak na obchodní firmy a průmyslové korporace po celém světě.
Na přechod k principům udržitelnosti pamatuje i OSN, ať už ve své agendě 2030, nebo ve svých 17 cílech udržitelného rozvoje. Pozadu nezůstává ani Evropská unie se svými cíli Green Deal, které převedla do sady opatření Fit for 55. Toto opatření si klade za cíl uhlíkovou neutralitu v Evropě v roce 2050.
Česká republika v reportu za rok 2020 vykázala emise skleníkových plynů ve výši 129 Mt CO2e. To nás zařadilo na 4. místo v žebříčku nejhorších znečišťovatelů na obyvatelé v Evropské unii. Do roku 2050 jsme se zavázali přijmout opatření, která pomohou k dosažení uhlíkové neutrality:
- vyřazení uhlí do roku 2033 a jeho nahrazení solární energií, využití tepelných čerpadel a zvýšení energetické účinnosti zejména budov,
- elektrifikace dopravy a bateriová vozidla,
- financování výše uvedených opatření především z fondů Evropské unie.
Náklady v cenách roku 2020 byly odhadnuté na 500 miliard Kč. To pomůže k dosažení 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Úplná dekarbonizace české ekonomiky byla odhadována na další 4 biliony Kč. Podrobně se tomuto tématu věnuje report společnosti McKinsey & Company.
Tyto cíle i přístup společností k udržitelnosti již dnes vyžaduje zveřejňovat regulace týkající se nefinančního výkaznictví pro společnosti veřejného zájmu (Public Interest Entities – PIEs) tak, jak ji definuje směrnice Non-Financial Reporting Directive – NFRD (č. 2014/95/EU). Tu by měla s účinností od 1. ledna 2024 nahradit směrnice o výkaznictví v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive – CSRD), která zavede povinnost připravovat nefinanční výkaznictví pro firmy s více než 250 zaměstnanci, resp. 1 miliardu Kč tržeb, ale i firmy patřící do konsolidovaných celků s těmito parametry. V České republice CSRD přímo ovlivní odhadem 1 500 korporací a subjektů veřejného zájmu (banky, kotované firmy atd.). Nepřímo ovlivní podniky financované bankami a kótovanými dluhopisy a také firmy s obchodními vztahy s firmami přímo podléhajícím CSRD (např. výroba (polo)tovarů), které budou mít povinnost poskytovat ESG data bankám/veřejnosti.
Od roku 2024 budou podniky přímo podléhající CSRD povinny podávat zprávy o svých aktivitách směřujících k dosažení 17 cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs) ve zprávách o udržitelnosti pokrývajících i rok 2023. Ale již v roce 2022 budou podniky s bankovním financováním povinny svým bankám poskytovat informace a data o udržitelnosti (ESG). EU očekává, že CSDR spolu se směrnicí o výkaznictví udržitelného financování (Sustainable Finance Disclosure Regulation – SFDR) a EU taxonomií urychlí tok kapitálu do investic zaměřených na:
- zvýšení energetické účinnosti budov (izolace, solární energie kombinovaná s tepelnými čerpadly, snížení spotřeby vody),
- elektrifikace dopravy (založená na bateriemi poháněných vozidlech),
- využití vodíku v průmyslové výrobě,
- oběhové hospodářství,
- zemědělské a potravinářské úspory/optimalizaci výroby,
- zalesňování,
- využití technologií na zachytávání skleníkových plynů atd.
ESG tak již dnes vyžaduje plnou integraci nových dimenzí do řízení a výkaznictví společností:
- E – udržitelnost pro sledování emisí skleníkových plynů, využívání energií, vody, objem odpadů a jejich recyklaci, odlesňování a příspěvek ke ztrátě biodiverzity, přechod k cirkulární ekonomice a schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám,
- S – sociální faktory zaměřené na práva a odměňování zaměstnanců, dětskou práci, pracovní podmínky atd.,
- G pro správní faktory zahrnující genderovou vyváženost, rozdíly v odměňování žen a mužů, prevenci praní špinavých peněz a daňové strategie a mnoho dalších ukazatelů udržitelnosti a nezbytnost jejich měření na každé úrovni fungování podniku.