I přesto, že biodiverzitu České republiky negativně ovlivnila nejen změna klimatu, ale také zemědělství, odlesňování nebo urbanizace, dochází k nápravě. Česká republika totiž patří mezi evropské země s nejvyšším podílem ploch vyhrazených pro ekologické zemědělství.
O zlepšování ochrany přírody a zvyšování podílu půdy vyhrazeného pro ekologické zemědělství v ČR usilujeme například naplňováním požadavků Strategického rámce České republiky 2030, Zákona o ochraně přírody a krajiny nebo Zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. A protože jsme se zavázali k plnění mezinárodních dohod, řídíme se také Úmluvou o biologické rozmanitosti (anglicky „Convention on Biological Diversity“, CBD) a cíli udržitelného rozvoje OSN.
Rostoucí zájem o ekologické zemědělství
Ze srovnání ročenek Ministerstva zemědělství vyplývá, že v roce 2022 u nás došlo k oživení ekologického zemědělství, které předtím poměrně stagnovalo. Počet ekologických farem vzrostl o 256 farem (5,3 %) a dosáhl tak celkového počtu 5 050 farem, kdy nejvíce z nich mělo rozlohu 10 až 50 hektarů.
Ekologické zemědělství v ČR – rozložení půdy v roce 2022
Co se týče struktury půdy pro ekologického zemědělství, tak v předchozích letech tvořily 80 % její celkové výměry trvalé travní porosty. Důvodem pro jejich dominanci bylo situování tohoto typu zemědělské půdy především v horských a podhorských oblastech. Výměra ploch ekologického zemědělství se pak celkově oproti roku 2021 zvýšila o 17 340 hektarů (3,1 %) na celkem 575 464 hektarů. Díky tomu jsme v Česku v roce 2022 měli 16,2 % půdy obhospodařované v souladu s ekologickým zemědělstvím. Podíl na tomto rozvoji měl také Program rozvoje venkova (PRV) a opatření umožňující vstup do ekologického zemědělství formou zkrácených ročních závazků.
Náročný rok 2023 a výhled do roku 2027
V roce 2023 výrazně klesl ekonomický výsledek (- 45,2 %) a produkce (- 7,8 %) českého zemědělství. To negativně poznamenalo i ekologické zemědělství. Nicméně také v tomto roce počet ekofarem narůstal. I přes nesnáze to značí pozitivní posun směrem k udržitelnému hospodářství. Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023–2027 (SP SZP) by měl tento trend dále podpořit a přispět tak k naplnění národního cíle. V rámci něj chce Česko do roku 2027 mít 22 % půdy vyhrazených pro ekologické zemědělství.
Výnosnost plodin – konvenční vs. ekologické zemědělství
Někteří skeptikové tvrdí, že ekologické zemědělství nepřináší srovnatelné výnosy na hektar jako konvenční. Věří také, že produkce stejného výnosu prostřednictvím ekologického zemědělství zabere více půdy, což je v protikladu s cíli SP SZP. Pravdou je, že výnosy správně prováděného ekologického zemědělství jsou nižší pouze o 5 až 30 %. Při správné aplikaci regenerativního zemědělství mohou být výnosy vybraných plodin oproti konvenčně obhospodařované zemědělské půdě dokonce vyšší. Společně s rozvojem ekologického zemědělství se zlepšuje i biodiverzita. Snižuje se díky ní produkce skleníkových plynů při výrobě umělých hnojiv nebo splach minerálních a umělých hnojiv do vodních toků a nádrží. Prospěch ekologického zemědělství potvrdil například také pokus Výzkumné stanice Uhříněves. Při něm se po patnácti letech ekologického pěstování dvaceti osmi odrůd pšenice její výnos nijak nesnížil.
Nyní máme v Česku připravenou půdu pro ambiciózní cíle, které chceme do roku 2027 splnit. Směr budoucího rozvoje tuzemského ekologického zemědělství nicméně závisí i na inovacích. V neposlední řadě také na konkurenceschopnosti ekologických farem, tak na správném nastavení podpůrných opatření výše zmíněného strategického plánu.