Změna klimatu už nyní významně ovlivňuje naše životní prostředí v oblastech jako vodní režim, lesnictví nebo zemědělství. Narušení těchto základních elementů se pak samozřejmě promítá do kvality života našich obyvatel. Pokud brzy nepřijmeme příslušná adaptační opatření, podle scénáře ČHMÚ do roku 2030 se změna klimatu v ČR a její projevy výrazně negativně dotknou všech našich ekonomických a sociálních oblastí.
Vodní režim a jeho důležitost
Změna klimatu v ČR nejvíce zasahuje vodní hospodářství, které má zásadní problémy se schopností zadržovat vodu v krajině a vyrovnávat výkyvy v množství srážek. Klesající průtoky vodních toků vedou k častějším suchům a zvyšují riziko nedostatečného zásobování pitnou vodou pro větší počet obyvatel. Simulace předpovídají, že průměrné průtoky klesnou o 15 až 20 % podle optimistických scénářů, zatímco pesimistické scénáře očekávají pokles o 25 až 40 %.
Nasycenost půdy vodou klesá, což vytváří podmínky pro zrychlený odtok vody. Tento pokles způsobuje častější sucha a povodně na jaře i v létě. Zimní období se zkracuje a snižuje se množství sněhové pokrývky. Sníh nejen chrání půdu před odpařováním v zimě, ale také vytváří zásoby vody v půdě na začátku vegetačního období. Kvalita i množství povrchové a podzemní vody se výrazně zhoršují. Negativně se vodní krize odrazí na ekosystémech a hospodaření s vodou, čímž se sníží také výnosy v zemědělství.
Změna klimatu v ČR: Jak na tom bude zemědělství a lesnictví?
Zvyšující se teploty a změny v půdní vlhkosti už nyní ohrožují naši zemědělskou produkci. Prodloužené vegetační období, které se může protáhnout až o více než měsíc, může sice některým plodinám prospět, ale zvýšený výpar a evapotranspirace od jara do podzimu spotřebují většinu srážek. Časté sucho pak omezí výnosy těchto plodin.
Rozmach škůdců a chorob
Negativní dopad klimatické změny v ČR na monokultury smrku
V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje hlavně monokultury smrku. Škůdci častěji napadají tyto porosty, které špatně snášejí sucho, což vede k jejich postupnému rozpadu. Tento rozpad zvyšuje riziko eroze půdy a narušuje přirozenou obnovu lesů. Bez intenzivního zalesňování původními listnatými stromy se vytvářejí holiny, které mění schopnost lesů pohlcovat CO2 opačným směrem. Rozpadající se lesy místo pohlcování CO2 vypouštějí tento plyn do ovzduší, dokud nevyrostou nové stromy. Odhady ukazují, že české lesy po kůrovcové kalamitě každoročně uvolňují až 10 megatun CO2.
Na druhou stranu vzniklé holiny a paseky přinesly prostor pro desítky kriticky ohrožených živočišných a rostlinných druhů, které jsou uvedeny na Červeném seznamu IUCN. Dalším pozitivem této změny je skokové zvýšení biodiverzity.
Zasaženo bude zdraví lidí, živočichů i rostlin
V neposlední řadě bude mít klimatická změna v ČR ve spojení s energeticky náročným průmyslem negativní dopad na zdraví lidí a všech dalších organismů u nás žijících. Vysoké letní teploty a vlny vedra urychlí šíření onemocnění a počet úmrtí spojených s horkem. Mimochodem to souvisí například s už aktuálním častějším výskytem lymské boreliózy – vyšší teploty podporují růst populace klíšťat. Vedra primárně zasáhnou tepelné ostrovy ve velkých městech, kde se teplota může lišit o několik stupňů oproti širšímu okolí města nebo volné krajině.
Klimatická změna v ČR způsobí klimatickou regionalizaci. Vzniknou oblasti s vyšší pravděpodobností výskytu sucha, povodní a dalších přírodních jevů.
Klimatickou změnu v ČR a její projevy v současnosti už pociťujeme. Je ale důležité si uvědomit, že se jejich intenzita i bude nadále zvyšovat. Pro zmírnění dopadů těchto projevů je nezbytné, abychom co možná nejdříve přijali a realizovali adaptační opatření. Musíme zajistit udržitelnost vodních zdrojů, protože z ČR, která tvoří pomyslnou střechu Evropy, většina srážek odtéká. Musíme podporovat lesní ekosystémy a související zemědělství, abychom zvýšili podíl listnatých lesů a rozšířili chráněná území, která již zahrnuje česká i evropská legislativa.