Mikroplasty jsou plastové částice o velikosti menší než 5 milimetrů. Do přírody se dostávají skrze průmyslovou výrobu a následné užívaní produktů spotřebiteli. Jak pro celý svět, tak pro Českou republiku znamenají významný environmentální problém, a proto je nutné řešit jejich redukci.
Z průmyslové výroby se mikroplasty dostávají například do řek, jezer a oceánů, kde je konzumují vodní živočichové. Nejen, že těmto živočichům mohou způsobit zranění. Mikroplasty v nich dále pronikají do potravinového řetězce. Kromě vody se množství mikroplastů uvolňuje také do vzduchu a do půdy, kde negativně ovlivňují mikrobiální aktivitu a dostupnost živin pro rostliny.
Jak mikroplasty nejčastěji vznikají
- Syntetické textilie – Při praní a sušení syntetického oblečení v sušičce se do okolí uvolňují syntetická vlákna. Proto jsou tyto textilie jedním z největších zdrojů primárních mikroplastů. Na jejich celkovém množství se podílí přibližně 35 %.
- Pneumatiky – Opotřebením jízdou pneumatiky do životního prostředí uvolňují okolo 28 % primárních mikroplastů.
- Městský prach – K celkovému znečištění mikroplasty prach z měst přispívá celými 24 %. Je tak třetím největším zdrojem mikroplastů vůbec.
- Kosmetika – Na množství mikroplastů se kosmetický průmysl podílí pouhými 2 %. Jejich zdrojem jsou mikroperličky, které se záměrně přidávají do peelingů nebo zubních past. V dekorativní kosmetice jsou pak jejich nejčastějším zdrojem třpytky.
- Plastový odpad – Sekundární mikroplasty vznikají rozpadem větších plastových předmětů, jako jsou tašky, lahve nebo rybářské sítě. Jsou to právě tyto mikroplasty, které jsou rozšířené v oceánech i českých vodách.
- Průmyslová a komunální odpadní voda – Tato voda obsahuje vysokou koncentraci mikroplastů z průmyslu a domácností. I když se při jejím čištění většina mikroplastů odstraní, část z nich se dostane zpět do vodních toků.
CRIF tip: Redukce mikroplastů v domácnosti
Starší typy sušiček bez nano filtrů jsou jedněmi z nejhorších zdrojů mikrovláken v domácnosti. Sušičku přitom stačí vyměnit za cenově výhodnější a prostorově úspornější odvlhčovač, který vznik mikrovláken nezpůsobuje a dá se využít i pro jiné účely.
Mikroplasty – návrhy opatření na jejich redukci
Zákon, který by řešil vznik, sledování množství, omezování produkce nebo povinnost záchytu mikroplastů, v Česku zatím nemáme. Všechny možné legislativní scénáře jsou pouze ve fázi návrhů včetně toho na zákaz drobných plastových balení. Dalšími tematickými zveřejněnými dokumenty jsou Opatření ke snížení dopadu znečištění mikroplasty na životní prostředí, zpřísnění norem pro emise a zpracování odpadů v průmyslu nebo vydání směrnice o odpadních vodách. Mikroplasty přitom splňují definici nebezpečného odpadu. Ten v rámci reportingu o udržitelnosti pokrývají evropské standardy pro vykazování udržitelnosti (ESRS). Nelze opominout ani skutečnost, že se možnostem redukce mikroplastů aktivně věnují čeští vědci.
Způsoby snižování jejich produkce
Kromě dodržování regulací a standardů lze redukce mikroplastů dosáhnout zavedením technologických inovací na poli pokročilé filtrace (vakuové, membránové a nano filtry nebo elektrostatické separátory) a čištění odpadních vod. Svou pozitivní roli v této oblasti mohou sehrát i optimalizované výrobní procesy, využívání recyklovaných nebo certifikovaných materiálů a trvalé vzdělávání pracovníků a spotřebitelů.
Česká republika sice podniká kroky vedoucí k redukci mikroplastů, ale je důležité, abychom v nich pokračovali a nacházeli nové metody pro jejich omezení. I když se nám v průmyslu podaří dopad mikroplastů na životní prostředí zmírnit, je nutné, aby o jejich omezování usilovali také naši občané.