Regenerativní zemědělství a jeho pojetí v Česku a ve světě

31. 10. 2024

Proč je právě regenerativní zemědělství natolik populární, že ho využívá čím dál více zemědělců? Jeho přínos tkví nejen ve zlepšování kvality půdy a zvyšování biodiverzity, bojuje totiž i proti změně klimatu. Takže jde o stupeň dál než udržitelné zemědělství. U nás se v návaznosti na historické dědictví, způsob vzdělávání a specifické společenské klima zatím ještě více nerozšířilo. Vše ale nasvědčuje tomu, že se pomalu začíná dostávat do povědomí odpovědných osob a institucí. Metod regenerativního zemědělství existuje hned několik, ne všechny ale v České republice uplatníme.

Regenerativní zemědělství je ve světě poměrně pokročilé. Svou dlouhodobou tradici má zejména v zemích, které aktivně podporují efektivní, ekologické a udržitelné metody. Například v USA a Austrálii existují programy, které přechod farmářů na tento typ zemědělství podporují nejen finančně, ale také technicky. U nás se ale k zemědělství a hospodaření tradičně přistupovalo jinak a jakákoliv změna zakořeněných postupů se proto děje velmi pomalu. Takže i když v Česku existují možnosti podpory regenerativního zemědělství, nemají mezi zemědělci a veřejnými institucemi větší odezvu. Přechod na něj dále komplikuje struktura a způsob obdělávání polí nebo historicky zakořeněná intenzifikace zemědělství.

Proto je z přibližně 3 milionů hektarů orné půdy v ČR více než polovina průměrně úrodná. V první polovině roku 2024 v Česku navíc došlo k 270 erozním událostem, což je více než za celý rok 2023. Do přísnějšího režimu hospodaření ministerstvo zemědělství v roce 2017 přeřadilo více než 5 000 hektarů, respektive 0,2 % orné půdy.

Interplantace neboli smíšené pěstování plodin

Jednou z hojně využívaných technik regenerativního zemědělství je interplantace, anglicky „intercropping“. Spočívá v současném pěstování dvou a více rozdílných plodin na jednom poli, čímž přispívá k lepšímu využití živin plodinami a snížení rizika eroze půdy. Tuto metodu uplatňují hlavně rozvojové země, kde se farmáři snaží maximalizovat výnosy na omezené ploše orné půdy. V České republice tato technika není tolik rozšířená, protože je přechod na nový způsob hospodaření pro farmáře organizačně náročný. Podíl českých farmářů, kteří interplantaci využívají, sice potupně narůstá, ale i tak mají na naší zemědělské produkci minoritní podíl. Přitom finanční výnosy zemědělců využívajících interplantaci jsou srovnatelné s průmyslovým zemědělstvím.

Bezorebné obdělávání půdy chrání ornici, nejúrodnější část zeminy

Zemědělská metoda v angličtině zvaná „no-till“ minimalizuje mechanické poškození mikroflóry a mikrofauny v půdě. Tím zlepšuje její strukturu i schopnost zadržovat vodu. V USA je bezorebné obdělávání půdy součástí národních politik zaměřených na snižování emisí uhlíku a ochranu vodních zdrojů. U nás zájem o tuto techniku začal růst až s pozorností věnovanou ekologickému zemědělství a adaptaci na klimatickou změnu. Mnoho českých zemědělců navíc čelí čím dál častějším problémům s erozí půdy a suchem, což je motivuje k urychlenému uvedení bezorebného obdělávání půdy do praxe.

Ministerstvo zemědělství a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) odhadují roční škody způsobené erozí na úrovni 15 miliard korun českých. Na silně erodovaných půdách dochází ke snížení hektarových výnosů až o 75 %. Eroze má ale negativní dopady nejen na půdu a její úrodnost. Během záplav mohou být bahnotoky v blízkosti erozí postižených pozemků způsobeny vážné škody na stavbách a dalším majetku.

Pokryvné plodiny zlepšují kvalitu půdy

Tyto plodiny se pěstují primárně pro ochranu půdy mimo hlavní sezónu. Standardní součástí regenerativního zemědělství je jejich pěstování kupříkladu v Brazílii, a to pro schopnost zlepšovat strukturu půdy a zabraňovat její erozi. Pokryvné plodiny jako jetel nebo vojtěška hrají zásadní roli také v obnově živin a vláhy v půdě. Čeští farmáři, kteří tuto techniku nově zavádějí, pozitivně hodnotí zvýšení kvality struktury půdy i snížení spotřeby chemických hnojiv.

Agrolesnictví chrání plodiny a hospodářská zvířata

Kombinace zemědělství a lesnictví – agrolesnictví – se zaměřuje na pěstování stromů společně se zemědělskými plodinami a chovem zvířat. Metoda je běžná v tropických oblastech, kde chrání půdu, zvyšuje biodiverzitu a zlepšuje mikroklima. V České republice je agrolesnictví na svém počátku, protože kombinace stromů a plodin je u nás spíše výjimečným jevem. Existují ale pilotní projekty, které s touto metodou už experimentují.

Rotace plodin: modernizace tradiční metody

Stará zemědělská praxe, rotace plodin, se jako součást regenerativního zemědělství běžně využívá. Zamezuje vyčerpávání živin z půdy a minimalizuje potřebu chemických hnojiv. Ve světe i u nás se nejčastěji používá v rámci ekologického zemědělství. V České republice se rotace plodin se v určité formě používá i v konvenčním zemědělství, nicméně regenerativní přístup si žádá promyšlenější rotace ve spojení s pěstováním pokryvných plodin. Správně uplatněná rotace plodin pak udržuje půdu dlouhodobě úrodnou a zlepšuje její schopnost odolávat suchu, neztrácet uhlík a neerodovat.

Mikrozávlaha znamená úsporu vody, financí a času

Také kapková závlaha je jedním ze způsobů fungování v režimu klasického i regenerativního zemědělství, který šetří vodu, čas a peníze. Vodu pomalu, v malém objemu a přímo k rostlině a jejím kořenům dávkuje pomocí kapkovačů nebo kapkových jehel. Tento systém spotřebuje o 30 až 50% méně vody než klasická závlaha díky menším ztrátám spojeným s  odpařováním, odtokem a odnášením části vody větrem. Mikrozávlaha dále zlepšuje růst rostlin, protože se k nim nepřetržitě a po delší dobu dostává menší množství vody. Omezuje se tak nadměrná saturace kořenových systémů i půdy, kdy její částice snáze absorbují a zadržují vodu, čímž omezují výluh živin.

Regenerativní zemědělství představuje jednu z mnoha cest k udržitelnosti, která pomůže obnovit kvalitu půdy a zvýšit biodiverzitu. V Česku se regenerativní zemědělské metody teprve rozvíjejí a pro naše farmáře znamenají výzvu spočívající ve změně jejich přístupu k hospodářství a nemalých investicích. To ale nic nemění na faktu, že je širší adopce regenerativních postupů klíčem k udržitelnému zemědělství v České republice.