Klimatická změna zásadně mění nejen životní prostředí, ale i socioekonomická stabilita České republiky je jí ovlivněna. Extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha totiž výrazně zasahují do procesů v zemědělství, průmyslu a oblasti veřejného zdraví. Scénářů, co tyto změny mohou znamenat pro naše obyvatele, je hned několik. Otázkou ale je, zda se ně stihneme připravit, nebo ne.
Podle odborníků čelí Česko stejně jako zbytek Evropy prudkým změnám teplot, což přináší vyšší rizika sucha, povodní a dalších extrémních výkyvů počasí ohrožujících nejen zemědělství.
Povodně střídá sucho
Česko pravidelně postihují dlouhodobá a extrémní sucha. Tato sucha kumulují nedostatek vláhy v půdě. V letech 2017 až 2019 způsobila sucho kůrovcovou kalamitu. V některých oblastech, hlavně na Vysočině, zanikly smrkové monokultury. Kvůli nárůstu těžby dřeva klesla jeho cena o více než 80 %, což znamenalo ztráty pod produkčními náklady. Povodně způsobily škody na infrastruktuře a majetku obyvatel. Naopak sucha vedla k poklesu schopnosti půdy zachycovat CO2, snížení zemědělské produkce a narušení zásobování vodou, zejména v létě.
Hrozba pro české zemědělství
Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se četnost a intenzita veder a záplav bude nadále zvyšovat. Projekce na základě klimatických scénářů IPCC pak ukazují, že se sucho a nedostatek vody projeví zvláště v oblastech s vysokou teplotou a nízkými srážkami, jako je jižní Morava. Dojde tak k ohrožení infrastruktury a ekonomické stability všech dotčených regionů. Tyto jevy negativně ovlivní pěstování obilovin, což povede k růstu cen potravin a k ohrožení soběstačnosti Česka v oblasti jejich produkce. Zranitelnost české společnosti je podle EEA dobře patrná ve všech scénářích vývoje změny klimatu. Více informací o tom, co nás čeká v další dekádě nastiňuje ČHMÚ.
Na obrázku vpravo je zobrazen základní scénář, zcela vlevo pak extrémní scénář SSP3 (RCP 8.5). Ten během následujícího čtvrtstoletí počítá s průměrným oteplením Evropy o více než 3 °C viz graf výše.
Socioekonomická stabilita – další úroveň narušení
Zvýšené náklady a pokles životních standardů zasáhnou všechny sociální skupiny, pokud nepřijmeme adaptační opatření. Starší lidé a děti hůře zvládají zdravotní problémy způsobené extrémními teplotami. Nízkopříjmové domácnosti nemají dostatek prostředků k přizpůsobení, modernizaci a zajištění energetických potřeb.
Řešením jsou adaptační opatření
Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů. Společnost musí pochopit hrozby a aktivně jim čelit. Musí zavádět nezbytná opatření. Častější záplavy a sucha nutí k úpravě infrastruktury, jinak lidé zbytečně obnovují obydlí v rizikových oblastech. Lidé musí snižovat emise skleníkových plynů a přecházet na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie. Zemědělci mění způsoby obhospodařování půdy a chrání biodiverzitu. Ochránci přírody a instituce podporují udržitelné praktiky a zavádějí opatření na ochranu ekosystémů. S tím souvisí i sledování a analýza vývoje klimatických rizik, snižování energetické náročnost budov nebo využívání obnovitelných zdrojů energie.
Vliv klimatické změny na socioekonomickou stabilitu Česka můžeme buď ignorovat, nebo pracovat na zmírňování jejích dopadů. Dosáhneme toho zejména pomocí výše zmíněných opatření proti zvyšující se četnosti očekávaných extrémních klimatických jevů.