V Česku stojíme na prahu zelené transformace, která s sebou přináší ekologické přínosy i mnohé výzvy. Všechny tyto přelomové změny lze přirovnat k další fázi průmyslové revoluce. Proto bychom neměli otálet s jejich nasazením. Některé z těchto technologií zaměřených na energetickou efektivitu totiž pro země, které dokážou vytěžit jejich výhody, budou znamenat nepřekonatelnou technologickou výhodu.
Potenciál zelených technologií a jejich využívání v České republice je obrovský. Jenže ze socioekonomických a dalších důvodů není plně využit. Jejich úspěšná implementace je proto závislá na překonání nejedné výzvy, a to pomocí strategických investic, podpory inovací nebo chytré politiky.
Využívání slunečního záření a větru
Solární energie v Česku zaznamenala v posledních letech významný růst. V roce 2023 u nás bylo instalováno téměř 82 799 nových fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem přibližně 1 gigawatt. Celkem jich tak od samých počátků na našem území k loňskému roku vzniklo 167 360. Podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR má u nás velký potenciál také větrná energie. Do roku 2040 by tyto elektrárny mohly pokrýt až 28 % naší současné spotřeby energie. Aktuálně se ale české větrné elektrárny na roční výrobě energie podílejí pouhými dvěma desetinami procenta.
Popularita elektromobility
V roce 2022 byly v Česku registrovány přibližně 4 tisíce elektrických vozidel, o rok později téměř 9 tisíc. K 30. září 2024 je u nás registrováno 31 713 elektromobilů. Veřejných dobíjecích bodů je v ČR necelých 5 tisíc. Takže i když u nás zájem o elektromobilitu postupně narůstá, brzdí ji nedostatečná infrastruktura pro dobíjení. Směrnice AFIR přináší řešení. Zajistí, že Česko vybuduje hustou síť dobíjecích stanic pro osobní vozidla s maximálními rozestupy 60 kilometrů. Pro nákladní vozidla stanoví tuto hranici na 100 kilometrů. Do roku 2025 Česko pokryje 50 % území dobíjecími stanicemi, a do roku 2030 dosáhne 100% pokrytí.
Biomasa a její využívání
Zelené technologie nabízejí potenciál také v oblasti biomasy. V roce 2022 tvořila 3,34 % celkového energetického mixu České republiky, přičemž máme možnost její podíl dále zvýšit. Tím bychom zvýšili energetickou soběstačnost a zároveň snížili emise skleníkových plynů.
Potenciál zelených technologií i jejich socioekonomické výzvy
Implementace zelených technologií přináší nejen ekologické přínosy, ale i tři socioekonomické výzvy.
- Finance – S přechodem na obnovitelné zdroje a elektromobilitu se pojí i značné investice do infrastruktury a technologií. Například za dekarbonizaci průmyslu do roku 2030 zaplatíme ve až 3,5 bilionu korun českých, podstatnou část této sumy ovšem poskytne EU.
- Zaměstnanost – Transformace energetického sektoru může vést nejen ke vzniku pracovních míst v oblasti obnovitelných zdrojů, ale v odvětvích jako těžba uhlí také k jejich zániku. Bude tak nezbytné pro pracovníky z dotčených sektorů a regionů zajistit rekvalifikaci.
- Stabilita – Výsledná závislost na obnovitelných zdrojích by mohla vést k zvýšení potřeby stabilních dodávek energie včetně investic do skladovacích technologií a modernizace infrastruktury. I na to pamatují současné plány investic do distribučních sítí ČEPS. Například zákon OZE III v druhé polovině 2026 umožňuje agregaci flexibility, spuštění Elektroenergetického datového centra (EDC) a další připravovaná opatření.